Co dělat, když vám začne hořet automobil?
Hasiči Pardubického kraje radí - jak se zachovat při mimořádné události
Co dělat, když začne hořet automobil?
Radit Vám bude vyšetřovatel hasičů nprap. Václav Dostál
Další díl s radami od hasičů můžete sledovat v úterý 9. dubna po 22 hodině na ČT1
Stále častěji vídáme v médiích, že po nárazu do stromu, mostního pilíře či plotu, začne hořet automobil. Jedete-li po silnici, můžete vidět hořet automobil, a ani nemusel předtím havarovat.Takové téma v uplynulých dnech natáčel na pardubické stanici hasičů Mirek Vaňura, známý moderátor pořadu Tísňová linka na ČT1 (pořad můžete sledovat 9. dubna 2013 po 22 hodině na ČT1).
Pojďme tedy čtenáře připravit na to, co je může potkat ve voze vlastně kdykoliv při jízdě. Požár ve většině případů vzniká v motorovém prostoru. Poté se velmi rychle rozšíří do dalších prostor a nakonec plameny pohltí celý automobil.
Hasicím přístrojem nebo sprejem, který hasiči doporučují vozit ve voze a mít ho při ruce, je možné počínající požár zlikvidovat nebo alespoň zamezit jeho rozšíření. Když je již celý motor v plamenech, není také dobrý nápad otevírat kapotu. Kromě toho, že hrozí rozsáhlé popálení, přispěje přísun vzduchu rychlejšímu šíření požáru. To nejlepší, co lze v takovém případě udělat, je odstavit vůz tak, aby nezpůsobil nehodu, co nejrychleji jej opustit, zabouchnout za sebou dveře, aby se zpomalil přísun kyslíku k plamenům, odejít do bezpečné vzdálenosti a zavolat urychleně hasiče.
Po příjezdu jednotky na místo už musí hasiči zjistit, co hoří – zda se jedná o vnitřní prostor nebo o motorovou část vozidla či o požár celého vozu a zda se ve vozidle nenachází osoby. Záchrana osob je vždy prvotním úkonem hasičů. Hasiči dále musí zjistit, zda je vozidlo na plynový pohon nebo je pohonnou hmotou benzin, nafta, zda má airbag apod. To, zda je vozidlo na plynový pohon, nelze někdy snadno poznat, protože vozidla mají systém namontován často načerno a nemají na okénku samolepku LPG.
Důležité je také ochlazovat nádrž na palivo, aby se předešlo výbuchu. U plynových nádrží, pokud je to možné, musí hasiči uzavřít uzávěr plynu.
A jaká je nejčastější příčina vzniku požárů vozidel?
„Nejčastější příčinou vzniku požáru jsou technické závady, následovány úmyslným zapálením a nakonec požáry způsobenými dopravní nehodou vozidla,“ říká nprap. Václav Dostál, vyšetřovatel HZS Pardubického kraje a doporučuje řádnou údržbu vozidel a pravidelnou kontrolu.
„Jako nejčastější závady se jeví nepředpokládané poruchové jevy na elektroinstalaci vozidla, další v řadě je netěsnost palivové soustavy - u starých škodovek to je nedbale připevněná benzinová hadička u AC pumpy nebo karburátoru, dále dochází u těchto vozidel často k vypadnutí nalisovaného kovového nátrubku i s řádně upevněnou hadičkou. U novějších vozidel se závady projevují při nesprávném seřízení spalování a dochází k požárům katalyzátoru. Nebo hoří tepelná izolace nad katalyzátorem, která se vlivem otřesů při pohybu vozidla tzv. "uklepe" a spadne na rozpálený katalyzátor a následně shoří celý automobil. U vozidel s naftovými motory dochází k porušení vstřikovací soustavy a následnému rozstřiku nafty do motorového prostoru,“ dodává Václav Dostál.
Nesmíme ale zapomenout na vozidla s alternativním pohonem na LPG nebo zemní plyn. Tady dochází nejčastěji, a to zejména vlivem stárnutí pryžových hadic nebo netěsností spojů, k úniku plynu, který je v motorovém prostoru iniciován nejčastěji povrchovým teplem motoru nebo jiskrou elektrické instalace vozidla. U nákladních automobilů a autobusů dochází i k odpadnutí hlukové izolace v motorových prostorech přímo na rozpálené části motoru nebo výfukové potrubí a její vznícení. I tady se můžeme vzniku požáru vyvarovat pravidelnou a řádnou kontrolou stavu vozidla.
Vendula Horáková, tisková mluvčí